O obci

Svárov se nachází asi 17 km od Uherského Hradiště, pod západními vrcholky Vizovické vrchoviny. Na katastrálním území o rozloze 191 ha žije dnes v klidném prostředí 246 obyvatel. Součástí vesnice je i místní část V Obcách, do níž vede nově vybudovaná lesní cesta.

HERALDIKA

První písemná zmínka o existenci Svárova pochází z roku 1375, takže si v roce 2015 Svárov připomněl 640. výročí první písemné zmínky o obci. Za dob války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem byly zdejší tvrz i obec vypáleny a zpustošeny. Osada zůstala plných 130 let neosídlena a znovu byla obydlena až v roce 1597, kdy nově zbudovanou ves převzal Štěpán Ledenický.

Svárov nemá vlastní kostel, k dochovaným sakrálním památkám patří 6 křesťanských křížů, troje boží muka a pomník obětem 1. světové války. Novější stavbou je zvonička uprostřed návsi. K občanské vybavenosti patří obecní vodovod, kanalizace, prozatím bez ČOV, plynofikace. Obec rovněž disponuje čtyřmi obecními byty. Pracovní příležitosti nabízí firma zabývající se výrobou plastů. Do školy jezdí místní děti do 5 km vzdálených Březolup, mateřskou školku navštěvují v sousedním Zlámanci. V provozu je obchod se smíšeným zbožím a hospoda. Možnost sportovního vyžití mají zájemci ve sportovním areálu s fotbalovým a tenisovým hřištěm, jehož součástí je i malé dětské hřiště.

K romantickým procházkám láká okolí dvou rybníků, které se nacházejí směrem na Zlámanec. Na okolních loukách uvidíte stádo pasoucích se koní.

V dolní části obce je situováno poutní místo Panny Marie, jehož překrásné okolí přímo vybízí k modlitbám a rozjímání. Pravidelně od května do října se zde každý 25. den v měsíci slouží mše svaté.

Pilířem bohatého kulturního života v obci jsou Slovácké hody s právem, které se pyšní účastí mladších a starších stárků a jsou pořádány poslední říjnovou sobotu.

V roce 2015 byla založena tradice společného sečení trávy. Mezi další pěkné akce se zařadilo společné rozsvěcování vánočního stromu a adventní kavárna. Také pálení čarodějnic a stavění máje patří mezi stálice kultury. Zajímavou kulturní a zároveň kulinářskou akcí jsou zvěřinové hody pořádané místními myslivci každoročně začátkem října.

HERALDIKA

Podle legendy byl prvním majitelem středověké tvrze ve Svárově Jakub, pro svou zlou a nepřátelskou povahu zvaný „Svárlivý“. Obec údajně vznikla mezi 10. a 11. stoletím, přičemž její zakladatelé – Svárovci ze Svárova – snad patřili k nejstarším vladyckým rodům na Moravě. V neklidné polovině 15. století (1468–1470) za dob války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem byly tvrz i obec spolu s vedlejším Zlámaným Újezdem (dnešním Zlámancem) vypáleny a úplně zpustošeny.

Osada byla znovu osídlena za vlády Janaurů ze Strachnova. Václav mladší Janaur ze Strachnova předal v roce 1597 nově zbudovanou ves s tvrzí Štěpánu Ledenickému z Ledenic.

V roce 1590 získal Štěpán Ledenický z Ledenic (+1604), šlechtic slavonsko-chorvatského původu, moravský inkolát (inkolát zařazoval svého nositele mezi „zemskou šlechtu“ v zemích Koruny české).

Za Ledenických (do roku 1647) tvořil Svárov malý samostatný statek s tvrzí, ale nový majitel Jan Jakartovský ze Sudic jej připojil natrvalo k březolupskému panství. Tvrz ztratila svou obytnou funkci a záhy zanikla. Přilehlý rybník přetrval do roku 1920.

HERALDIK MIROSLAV PAVLŮ VYSVĚTLUJE:

Obecní pečeť Svárova nesla zkřížené vinařské nože a vinný hrozen v pečetním poli. Pod nimi majuskulní písmena D S (DEDINA SWAROV).

Autor návrhu znaku a praporu Svárova využil s pomocí erbovního znamení rytířů Ledenických mluvící znamení (dvě obrněné paže se šavlemi, uprostřed zkříženými). Znovuzakladatele osady, Janaury ze Strachnova, připomněl dvěma hvězdami z jejich erbu (v modrém poli černá ostrev, provázená šesti zlatými hvězdami), starou obecní pečeť vinným hroznem. Trojvrší v patě štítu charakterizuje okolní kopcovitý ráz krajiny.

ZNAK OBCE

V modrém štítě vyrůstají ze zeleného trojvrší dvě obrněná rámě s dolů zkříženými orientálními šavlemi, pravé zlaté, levé stříbrné. Nahoře vinný hrozen provázený dvěma hvězdami, vše zlaté.

VLAJKA

Bílý list se zeleným ondřejským křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu, překrytým modrým kosočtvercem dotýkajícím se středů všech okrajů listu. Uprostřed dvě zkřížené orientální šavle, kosmá žlutá, šikmá bílá, hroty nahoru a ostřím ven. Nad a pod šavlemi po šesticípé hvězdě, po stranách po vinném hroznu, vše zlaté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.